Historie

 Obec Prokopov byla založena v roce 1789 a byla nazvána po svém zakladateli a tehdejším majiteli hostimského panství hraběti Prokopovi z Gatterburgu. Až do roku 1885 se užívaly souběžně názvy Prokopsdorf - Nová Ves, neboť obec byla nejmladší osadou tohoto mikroregionu.

Zakládací listinou Pro memoria z roku 1786 získali budoucí osadníci, kteří pocházeli vesměs z okolních obcí, řadu záruk a pobídek, včetně výhodných pozemkových přídělů, nižších robotních a daňových povinností i odvodů desátků.

Vhodná poloha na křižovatce lesních cest s malým potůčkem za zády vedla v letech 1788 – 1789 k výstavbě prvních 18 domů, přičemž původní dům číslo 1 byl postaven roku 1800 na místě bývalého lesního domku. K nim v letech 1803 – 1825 přibyly další až po původní číslo 36 v části obce Na kopci (stavení je dnes již zbořeno). Domy byly budovány podle nových předpisů, s širokou hlavní ulicí, příkopem, chodníkem a předzahrádkami, aby bylo co nejmenší nebezpečí požárů. Hlavním stavebním materiálem byl kámen a nepálené cihly (trople, vepřovice), střechy byly kryté došky. Doškové střechy byly v první třetině 20. století postupně nahrazeny pálenými nebo cementovými taškami.

V letech 1810 - 1819 byl v obci vybudován rybník (odbahněný a zpevněný v roce 1969) a roku 1815 byla postavena pastouška (úkryt pro pastevce ovcí), jež byla roku 1910 zbourána a na jejím místě byl postaven obecní dům, který po určitou dobu sloužil i jako druhá školní budova. Škola byla otevřená v roce 1900 v nově postavené budově, která potřebám školství sloužila do roku 1972.

Spory osadníků s novou vrchností (hrabata Meraviglia-Crivelli) o dodržování původních dohod se táhly od roku 1821 do roku 1831, kdy Zemský apelační soud v Brně uznal práva prokopovských dominikalistů a uložil vrchnosti vrácení přeplatku ve výši 1942 zl. Na památku tohoto vítězství byla v roce 1831 postavena na návsi novogotická kaplička sv. Jana Nepomuckého. Nynější zvonek byl do věže kapličky zavěšen v roce 1919 a váží 35 kg. Kaplička  zvítězila v roce 2008 v soutěži Jihomoravského kraje o nejlépe opravenou památku. K dalším památkám v obci patří obrázek sv. Anny (znovuinstalovaný v roce 2008) a několik křížů (Nezvedů, Sapíků, Taflířů a mimo katastr Růžičků). U domu č. 1 je umístěna pamětní deska účastníku odboje 1939 – 1945 Janu Nevrklovi. Zajímavostí mezi památkami jsou znovuobjevené vzácnosti uložené v současné době ve Státním oblastním archivu ve Znojmě: obecní pečetidlo „Obec Prokopsdorfská“ a nejstarší obecní „Poppova“ kronika (založená roku 1922, podrobně vedená od roku 1928 Františkem Poppem).

V letech 1789 – 1849 zastupoval obec rychtář. Dlouholetým rychtářem byl Šimon Taflíř z č. 2. V letech 1849 - 1863 volily spojené obce Prokopov, Blanné a Grešlové Mýto (to po čase odstoupilo) společně jednoho starostu a každá obec svého prvního radního. Tuto funkci zastával 12 let Karel Taflíř č. 2. Ve funkci starosty samostatné obce se v letech 1863 – 1945 vystřídalo 15 členů zastupitelstva, nejdéle byli ve funkci Tomáš Čech č. 11 (1891 – 1900), Jan Novák č. 38 (1912 – 1927) a Karel Fiala č. 14 (1929 – 1945). Funkce starosty byla obnovena v roce 1990 a ve funkci se vystřídali Miroslav Lichovník (1990 – 2006) a František Kašík (od roku 2006). V letech 1945 – 1990 byly orgánem samosprávy a státní správy místní národní výbory. Funkci předsedy MNV samostatné obce Prokopov vykonávali v letech 1945 - 1976: Karel Fiala, Bohumil Sláma, Karel Kliner, Ladislav Nevrkla, Karel Hotový a František Turneber. Výkonnou funkci tajemníka MNV zastával 15 let Ladislav Nevrkla. V letech 1976 – 1990 byla obec součástí společného MNV Hostim. Ve funkcích předsedy či tajemníka zastupovali v té době Prokopov Miroslav Latner a Ladislav Nevrkla.

Obec byla do roku 1849 součástí panství Hostim, v roce 1850 byla začleněna do politického okresu Znojmo a od 1896 přešla pod nově zřízené Okresní hejtmanství Moravské Budějovice a posléze též pod Soudní okres Moravské Budějovice. V letech 1918 – 1960 byl Prokopov součástí okresu Moravské Budějovice, od roku 1960 je začleněn do okresu Znojmo.

Prokopov byla od svého založení ryze česká obec a měla zemědělský charakter. Ve 20. století působila v obci i řada živnostníků, mezi nimi byli obchodníci, obuvníci, krejčí a švadleny, stolař, kovář, hostinský aj. V současné době jsou to autoservis a firma zabývající se rozvozem zásilek.

Spolkovou činnost zastupuje dodnes jeden z nejstarších hasičských sboru regionu. Vznikl v roce 1885, jeho zakladatelem a dlouholetým starostou byl Jan Nezveda č. 3 a čtyřkolá ruční hasičská stříkačka z roku 1887 se dodnes nachází v nově rekonstruované hasičské zbrojnici. V minulých letech v obci působily i jiné spolky a sdružení, např. místní odbor Národní jednoty (od roku 1911), Osvětová beseda (od roku 1959), Československý červený kříž (od roku 1936), Včelařský spolek (od roku 1929), mládežnické organizace SČM a ČSM (po roce 1945) a SSM (od roku 1973) a řada dalších.

Hlavním zaměstnáním obyvatelstva bylo až do konce 20. století zemědělství. Původní soukromé hospodaření bylo po roce 1948 nahrazeno společným hospodařením v rámci JZD. V letech 1949 – 1971 to bylo JZD Prokopov, v následujících letech docházelo ke slučování ve větší celky. V současné době na většině pozemků hospodaří Agrodružstvo Blížkovice, část obhospodařují soukromí podnikatelé.

Elektrický proud byl do obce zaveden v roce 1929 a elektrická síť byla několikrát rekonstruována (naposled  v roce 2005), pevné telefonní linky slouží od roku 1946, plynofikace obce byla provedena v roce 1998. V roce 1975 byl vybudován veřejný vodovod napojený na upravené obecní studny, řada občanů dosud využívá vlastní studny. V obci je rovněž vybudovaná dešťová kanalizace z let 1960 – 1970 i odvod povrchových odpadních vod z roku 1988. Spojovací komunikace s okolními obcemi byly budovány postupně: v roce 1899 směrem k Růžičkovu kříži napojení na hostimskou silnici, 1970 asfaltová silnice do Hostimi, 1972 do Jiřic u M. Budějovic a 1989 směrem do obce Blanné. Všechny silnice umožnily  napojení Prokopova na linkovou autobusovou dopravu. V hlavní ulici byly v 60.letech  položeny po obou stranách dlážděné chodníky. V roce 1972 - 1973 byl postaven průběžné modernizovaný (naposledy v letech 2008 – 2009) kulturní dům se dvěma sály a přísálím. Je součástí kulturně společenského komlexu, do něhož patří ještě budova bývalého hostince u Sapíků (zde se nachází kanceláře obecního úřadu, obecní knihovna a nová klubovna se zázemím) a nově upravený víceúčelový dvůr pro pořádání kulturních a sportovních akcí. V bývalém parku za rybníkem bylo zřízeno dětské hřiště s hracími prvky.

Válečné události zasáhly obec především v době obou světových válek. Do rakouskouherské armády bylo mobilizováno 35 prokopovských mužů. Na bojištích zůstalo 6 mužů (František Fiala, Leopold Svoboda, František Stejskal, František Brázda, Karel Tesař a František Tesař), 3 občané se vrátili jako italští a ruští legionáři (Jan Bartoš, Antonín Čech a František Moravec). „Lípa svobody“ vysazená v roce 1919 na rozcestí byla odstraněná v roce 1968 při rekonstrukci elektrické sítě a celkové úpravy návsi.

V době protektorátu působilo v obci ilegální středisko odbojové organizace Obrana národa, jejímiž členy byli z Prokopova Jaroslav Nezveda, Bohuslav Bláha a Jan Nevrkla. Členové skupiny byli v letech 1940 – 1941 zatčeni a odsouzeni k trestům odnětí svobody. Na následky věznění zemřel 14.9.1945 Jan Nevrkla. Všichni účastníci druhého odboje jsou nositeli Československého válečného kříže.

Novodobou historii zastupuje především obecní znak a prapor, jejichž základní motiv tvoří symboly zakladatelského rodu obce, rodu Gatterburgů: tři červené pětilisté růže v bílém poli oddělené uprostřed černým břevnem. Zástupci obce jej z rukou předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR převzali v roce 2002.

                                                                                Zpracoval Mgr. Ladislav Nevrkla